Význam rozhlasu
Již 100 let doprovází civilizované lidstvo rozhlasové vysílání. Bezesporu se jedná o jeden z největších vynálezů člověka. Dlouhou dobu jsem na tuto pomyslnou příčku upřednostňoval televizní vysílání a např. i internet. Základem lidské komunikace však rozhlas tyto jeho nástupce maže. Říkali, že po nástupu televizního vysílání bude rozhlas logicky upozaďován a že může i zaniknout. Je to nesmysl, rozhlas bude mít stále své nezbytné místo.
I když vnímáme rozhlasové vysílání pouze jedním smyslovým orgánem, dokáže však dokonale evokovat lidskou fantazii a představivost. Rádio si můžete vzít kamkoliv sebou a vytvořit tak vlastní intimní prostor. V rozvojových zemích je často rozhlasové vysílání jedinou spojkou v kontaktu se světem. Ještě v nedávných dobách totality bylo pro nás rozhlasové vysílání důležitou a jednoduchou spojnicí s exilovým vysíláním bez propagandy a lží (Rádio Svobodná Evropa či Hlas Ameriky). Když tyto rádia tehdy moje rodiče večer poslouchali, já jako teenager zase hledal prostřednictvím oblíbeného Rádia Luxembourg spojnici s moderním hudebním světem.
Tyto stanice již odvál čas, ale s příchodem demokracie a svobody jsem zase hltal příchod nových privátních rozhlasových stanic, jako např. dosud mé nejoblíbenější Rádio 1, které stále i po tolika letech patří mezi vrchol nekomerční tolik důležité sféry. Když např. přišlo do tehdejšího polistopadového éteru i komerční Evropa 2, bylo velmi vzrušující sledovat jeho vývoj a rozšiřování vysílačů do dalších měst. Jako student jsem si pravidelně kupoval týdeník Rozhlas, abych mohl sledovat dění při vzniku a rozšiřování nových rozhlasových stanic, internet ještě nebyl. Byla to velmi vzrušující doba, která se už nevrátí. Tuzemský rozhlasový éter ještě zdaleka nebyl přeplněný jako dnes a tak bylo mnohem snazší naladit zahraniční, hlavně Německé či Rakouské stanice. Při jakékoliv zahraniční dovolené jsem jako dítě, i nyní jako už rodič, vždy proskenoval rozhlasové pásmo a více tak nehlédl do kuchyně místní kultury. Víc si tak člověk dovolenou užije, když např.cestou k moři projíždíte Srbským Beogradem nebo Italským Terstem, při poslechu místního rádia více s okolním prostředím splynete a na chvilku se změníte na místního obyvatele. Při pozitivních povětrnostních vlivech lze většinou v létě u nás naladit rozhlasové stanice i z velmi vzdálených a exotických zemích jako je např. Maroko, Tunis, Itálie či Španělsko a rázem tak fantazie probudí naše smysly a na chvilku jste duchem opět na dovolené.
Rozhlas své posluchače předně informuje, ale i varuje, vzdělává i uklidňuje jejich mysl. Při jeho poslechu se dají dělat další různé činnosti, což např. sledování televize tolik neumožňuje. Při jízdě v automobilech je rozhlas téměř vždy nedílnou součástí jízdy. Setkáváme se s ním doslova všude.
Příchodem modernějšího digitálního způsobu vysílání se mění pouze obal, jádro významu rozhlasu však stále zůstává a to je velmi dobře. S příchodem DAB+ vysílání se tak opět více otevřou dveře pro vstup nových rozhlasových tematických stanic a posluchač se tak zase posune dopředu, protože ROZHLAS je stále progresivní médium s obrovským významem.